ČASTO KLADENÉ DOTAZY K PROBLEMATICE ROZVODU MANŽELSTVÍ

1. Kdy můžu podat k soudu návrh na rozvod manželství?

   Návrh na rozvod manželství můžete podat, jestliže je Vaše manželství hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Jestliže máte spolu s manželem nezletilé dítě, soud manželství nerozvede dříve, než bude v jiném řízení rozhodnuto o úpravě péče a určení výše výživného k nezletilému dítěti po dobu po rozvodu. Je tedy pravidlem, že v takových případech se k soudu podává vedle návrhu na rozvod ještě i návrh na úpravu péče a určení výše výživného k nezletilému dítěti pro dobu do rozvodu a po rozvodu manželství.

2. Mohou manželé podat k soudu návrh na rozvod společně?

   Ano, pokud oba manželé souhlasí s rozvodem, mohou k soudu podat společný návrh na rozvod. Případně se manžel připojí k návrhu na rozvod druhého manžela.

3. Co je to nesporný rozvod?

   Jestliže oba manželé souhlasí s rozvodem a jeden manžel se připojí k návrhu na rozvod druhého manžela, jedná se o takzvaný nesporný rozvod. Soud v takovém případě nezjišťuje příčiny rozvratu manželství, což bývá často pro obě strany velice nepříjemné, a manželství rozvede. Aby mohl soud manželství rozvést tzv. nesporným rozvodem, musí být splněny tyto podmínky:

   1. ke dni podání návrhu na rozvod k soudu spolu manželé nežijí déle než 6 měsíců,
   2. manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, uzavřeli dohodu o úpravě poměrů, k nezletilému dítěti po dobu po rozvodu a soud tuto dohodu schválil
   3. manželé uzavřeli písemnou dohodu o vypořádání společného majetku, o úpravě svého bydlení a případně i o výživném po dobu po rozvodu.

4. Musím se osobně účastnit rozvodového jednání před soudem?

   Zpravidla je nutná účast obou manželů na jednání o rozvodu manželství před soudem. Soud totiž zjišťuje příčiny rozvratu manželství a za tímto účelem provádí s oběma účastníky výslech. Jestliže se však jedná o tzv. nesporný rozvod (viz otázka č. 3), je možné se u soudu omluvit a požádat o jednání v nepřítomnosti manžela. V takovém případě postačí, když se jednání zúčastní pouze advokát.

5. Kolik činí soudní poplatek za návrh na rozvod?

   Soudní poplatek za podání návrhu na rozvod manželství činí 2 000 Kč.

6. Ke kterému soudu se podává návrh na rozvod manželství?

   Místně příslušný soud pro podání návrhu na rozvod manželství je okresní soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště.

   Jestliže se tedy jeden rodič se souhlasem druhého rodiče spolu s dítětem odstěhoval do obvodu jiného okresního soudu, bude o rozvodu rozhodovat jiný soud, než který rozhodoval o úpravě poměrů k nezletilému dítěti.

7. Můžu vzít návrh na rozvod zpět?

   Ano, avšak projeví-li druhý manžel se zpětvzetím návrhu nesouhlas z vážných důvodů, je zpětvzetí neúčinné.

8. Rozvede soud manželství v případě, že jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí?

   Jestliže soud v průběhu rozvodového řízení dospěje k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, může manželství rozvést i bez souhlasu druhého manžela.

9. Mohu podat odvolání proti rozsudku o rozvodu?

   Ano, odvolání proti rozsudku o rozvodu je možno podat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání však není přípustné, jestliže soud manželství rozvedl na základě společného návrhu na rozvod.

10. Kdy soud návrh na rozvod zamítne?

    Soud manželství nerozvede i když je trvale a hluboce rozvráceno v případě, pokud by rozvod byl v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů nebo by rozvod byl v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma.

11. Musím se před rozvodem nebo v rámci rozvodového řízení s manželem dohodnout na vypořádání společného majetku?

    Manželé se musí písemně dohodnout na vypořádání společného jmění ještě před rozvodem, pouze pokud chtějí manželství rozvést tzv. nesporným rozvodem (viz otázka č. 3). V opačném případě můžete podat návrh na vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů až ve lhůtě tří let od rozvodu manželství. Pokud takový návrh ani jeden z manželů nepodá, nastane takzvaná zákonná fikce, podle které platí, že se bývalí manželé vypořádali tak, že

    • hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
    • ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
    • ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

12. Jaké věci spadají do společného jmění manželů?

    Součástí společného jmění manželů je to, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou věcí, které:

    1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
    2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
    3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
    4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
    5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

    Součástí společného jmění manželů jsou i dluhy převzaté za trvání manželství s výjimkou těch, které

    • se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
    • převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

13. Může mě manžel odhlásit z trvalého bydliště z jeho nemovitosti v průběhu rozvodového řízení?

    Ne, bez Vašeho souhlasu Vás manžel před rozvodem manželství nemůže odhlásit z trvalého bydliště, kde jste vedli společnou domácnost, i když je manžel výlučným vlastníkem této nemovitosti.

Máte další otázky? Chcete podat návrh na rozvod a nevíte, jak začít? Podal druhý manžel návrh na rozvod a potřebujete v řízení právní zastoupení?

Kontaktujte nás!