Prvním krokem při vymáhání pohledávek bývá zpravidla tzv. předžalobní výzva. Touto výzvou vyzvete dlužníka, aby v určité lhůtě uhradil dluh. Výzva zpravidla obsahuje i poučení dlužníka, že v případě nezaplacení dluhu v určené lhůtě budete pohledávku vymáhat soudní cestou.
V případě, že nechcete svou pohledávku vymáhat hned soudní cestou, je možné se zkusit s dlužníkem dohodnout na mimosoudním řešení sporu. V takovém případě záleží jen na Vás a dlužníkovi, na jakém postupu se dohodnete. V praxi však často dochází k uzavření dohody o splátkovém kalendáři. Dlužník se v této dohodě zaváže, že uhradí svůj dluh v několika splátkách, jejichž výše a splatnost bude určena v dohodě. Součástí této dohody zpravidla bývá i uznání dluhu. Uznáním dluhu se rozumí prohlášení dlužníka o tom, že uznává dluh, který má vůči věřiteli. Uznání dluhu musí být písemné a musí mimo vymezení dluhu obsahovat i prohlášení dlužníka, že uznává dluh, co do důvodu i do výše. Pokud dojde k uznání dluhu dlužníkem, má tato skutečnost vliv i na promlčení dluhu, neboť uznáním dluhu začíná běžet nová promlčecí lhůta (k promlčení blíže otázka č. 4).
Pokud však dlužník pohledávku dobrovolně neuhradí a nedojde ani k mimosoudnímu vyřešení sporu, nezbývá Vám nic jiného než se obrátit s žalobou na soud.
Ve věci vymáhání pohledávek jsou věcně příslušné okresní soudy. Místně příslušným je pak soud, do jehož obvodu spadá bydliště či sídlo dlužníka.
Úhradu pohledávky soudní cestou je možné začít řešit ihned po splatnosti.
S vymáháním pohledávky je vhodné začít co nejdříve, neboť postupem času klesá šance na její úspěšné vymožení. Po uplynutí tzv. promlčecí lhůty se totiž nárok mění jen v tzv. naturální obligaci. Tzn., že v takovém případě pak záleží už jen na dlužníkovi, zda dlužnou částku uhradí. Pokud byste takovou pohledávku uplatnili u soudu, je zde velké riziko, že dlužník před soudem vznese námitku promlčení. V takovém případě by soud Vaši žalobu zamítl. Pokud však dlužník tuto námitku nevznese, soud nemá povinnost k promlčení dluhu přihlédnout a Vaši žalobě může vyhovět.
Obecná promlčecí lhůta, po kterou je účelné pohledávku vymáhat, činí tři roky a začíná běžet od doby, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno (zpravidla tedy začíná běžet prvním dnem po splatnosti). V některých případech však zákon umožňuje subjektům ujednat si i vlastní lhůtu, po které se právo promlčí.
Minimální výše pohledávky, kterou lze vymáhat soudní cestou není stanovena. V některých případech se však vymáhání nemusí s ohledem na velikost pohledávky a vynaložené náklady na její vymáhání vyplatit. V případě tzv. bagatelních pohledávek, tj. do výše 10.000,- Kč, je však soudní řízení pouze jednoinstanční. Tzn., že rozhodnutí soudu prvního stupně je konečné, neboť se proti němu již nelze odvolat.
Dokumenty, které bude třeba soudu doložit, aby byla žaloba úspěšná, se mohou v jednotlivých případech lišit. Zpravidla se však bude jednat o fakturu a listinu, která prokáže vznik pohledávky. Takovou listinou může být např. smlouva, objednávka, dodací list, uznání dluhu. V některých případech může být vhodné soudu předložit i komunikaci s dlužníkem.
Výše soudního poplatku se odvíjí od výše uplatňované pohledávky. Pokud výše pohledávky nepřesáhne 20.000,- Kč, je soudní poplatek 1.000,- Kč. V případě pohledávek vyšších než 20.000,- Kč a zároveň nepřevyšujících částku 40.000.000,- Kč, představuje soudní poplatek 5% z vymáhané částky.
V rámci soudního řízení je možné vymáhat spolu s pohledávkou i její příslušenství. Nejčastěji vymáhaným příslušenstvím je úrok z prodlení. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona. Pokud jste si s dlužníkem nesjednali výši tohoto úroku, uplatní se jeho zákonná výše, kterou stanoví nařízení vlády č. 251/2013 Sb. Úrok z prodlení lze požadovat již od prvního dne prodlení.
Pokud jde o vztah mezi podnikateli, jsou rovněž příslušenstvím pohledávky náklady spojené s uplatněním pohledávky. Jedná se o částku 1.200,- Kč. Tato částka je stanovena opět nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a uplatňuje se za každou pohledávku. Pokud tedy v rámci jednoho řízení budete vymáhat např. tři pohledávky, budete si nárokovat částku ve výši 3.600,-
Úhradu smluvní pokuty je možné požadovat po dlužníkovi pouze v případě, pokud byla mezi Vámi a dlužníkem povinnost zaplatit smluvní pokutu v ujednané výši sjednána.
Pokud budete v soudním sporu úspěšní, ve většině případů Vám soud přizná náhradu nákladů řízení, kterou Vám je protistrana povinna zaplatit. Tyto náklady řízení zahrnují především soudní poplatek, náklady na advokáta a další účelně vynaložené náklady. Pokud jde o odměnu advokáta, soudem přiznaná částka zpravidla neodpovídá částce, kterou jste advokátovi skutečně zaplatili. To je z toho důvodu, že ve většině případů se s advokátem dohodnete na tzv. smluvní odměně. Soud však při stanovení nákladů vychází z advokátního tarifu (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.). Přiznané náklady tak mohou být nižší než ty, které jste skutečně advokátovi uhradili, ale v některých případech tomu může být naopak. Opět záleží na výši pohledávky. Čím vyšší je vymáhaná částka, tím vyšší budou i přiznané náklady.
V případě, že nebudete v soudním sporu úspěšní, nebude Vám přiznána náhrada nákladů řízení, a navíc budete povinni platit náklady protistraně (žalovanému). Pokud bude žalovaný zastoupen advokátem, bude součástí Vaší povinnosti i náhrada nákladů jeho advokáta.
Pokud dlužník po podání žaloby pohledávku dobrovolně uhradí, je třeba vzít žalobu zpět a soudu navrhnout, aby dlužníkovi uložil povinnost nahradit náklady soudního řízení, neboť žalovanou částku uhradil až po podání žaloby. Tyto náklady se skládají ze soudního poplatku a dalších účelně vynaložených nákladů. Pokud jste byli v řízení zastoupeni advokátem, zahrnují i náklady na právní zastoupení.
Pokud dlužník neuhradí pohledávku ani po pravomocném rozhodnutí soudu, můžete se domáhat zaplacení přisouzené pohledávky návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučním návrhem. Výkon rozhodnutí probíhá prostřednictvím soudu a exekuce prostřednictvím soudního exekutora.
V případě, že se rozhodnete podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, bude třeba uhradit poplatek ve stejné výši jako při podání žaloby. Tj. pokud výše pohledávky nepřesáhne 20.000,- Kč, je soudní poplatek 1.000,- Kč. V případě pohledávek vyšších než 20.000,- Kč a zároveň nepřevyšujících částku 40.000.000,- Kč, představuje soudní poplatek 5% z vymáhané částky. Naopak pokud budete svou pohledávku vymáhat prostřednictvím soudního exekutora, žádný poplatek za podání návrhu hradit nebudete.
Náklady soudního exekutora se skládají z odměny soudního exekutora, z paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů (min. 3.500,- Kč), z náhrady za ztrátu času při exekuci, náhrady za doručování písemností a DPH. Odměna soudního exekutora se stanoví procentuálně dle výše vymáhané částky.
Náklady soudního exekutora a stejně tak i Vaše náklady hradí povinný, tj. Váš dlužník. Existují však i některé výjimky. Pokud dojde k zastavení exekuce, hradí náklady ten, kdo zastavení exekuce zavinil. Jestliže by tedy došlo k zastavení exekuce, např. z důvodu zpětvzetí Vašeho návrhu, byli byste povinni uhradit náklady exekuce.
Další výjimkou, kdy bude exekutor požadovat úhradu nákladů po věřiteli, je situace, kdy dojde k zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka. V tomto případě budete nuceni uhradit exekutorovi náklady alespoň v minimální výši. Pokud je proti dlužníkovi již vedeno několik exekucí, je tak na věřiteli, aby důkladně zvážil, zda podat exekuční návrh, neboť v tomto případě může dojít právě k zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka a věřitel bude povinen uhradit náklady exekuce.
V případě, že je proti dlužníkovi vedeno insolvenční řízení, je třeba zjistit, zda stále ještě běží lhůta, po kterou je možné přihlásit Vaši pohledávku do insolvenčního řízení. Pokud ano, stačí vyplnit předepsaný formulář a spolu s přílohami, které dokládají existenci pohledávky, jej zaslat na příslušný insolvenční soud. V případě, že lhůta pro přihlášení pohledávky již uplynula, záleží na způsobu řešení úpadku dlužníka. Jestliže je úpadek dlužníka řešen reorganizací, zanikne Vaše pohledávka schválením reorganizačního plánu. Obdobně je tomu i v případě splnění oddlužení, v takovém případě se stává pohledávka nevymahatelnou a nelze ji tedy již uplatnit u soudu. Jediným případem, kdy je zde ještě nějaká možnost domáhat se úhrady své pohledávky, je řešení konkursem. Avšak i v tomto případě je možnost téměř mizivá, neboť po skončení konkursu zpravidla dochází k zániku dlužníka a již tedy není vůči komu pohledávku uplatnit.
Máte další otázky? Potřebujete pomoc s vymáháním pohledávek?
Kontaktujte nás!
Váš dotaz byl úspěšně odeslán.
