ČASTO KLADENÉ DOTAZY K PROBLEMATICE VÝŽIVNÉHO NA DĚTI A VÝŽIVNÉHO MANŽELŮ


VÝŽIVNÉ NA DĚTI

  1. Kdy můžu podat k soudu návrh na určení výše výživného na nezletilé dítě?

    Oba rodiče mají vůči svým nezletilým dětem zákonnou vyživovací povinnost. Pokud jeden z rodičů tuto svoji povinnost neplní dobrovolně, může se druhý rodič domáhat stanovení výše výživného autoritativně soudem. Nezáleží na tom, zda jsou rodiče nesezdaní nebo jsou manželé. Pokud se manželé, kteří spolu mají nezletilé děti, chtějí rozvést, musí soud před rozvodem manželství vždy rozhodnout nejprve o úpravě péče a určení výživného k nezletilým dětem.

  2. Podle čeho soud určí výši výživného na nezletilé dítě?

    Výše výživného má odpovídat odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům oprávněného (dítěte) a schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného (rodiče). To znamená, že soud při určení výše výživného vychází jednak z toho, jaké jsou životní náklady dítěte, zda má nějaké speciální potřeby, koníčky atp. U povinného rodiče soud hodnotí, jaké jsou jeho majetkové poměry (např. zda bydlí ve vlastní nemovitosti nebo v nájmu) a jeho příjmy. Soud přitom nemusí vycházet pouze z oficiálních příjmů povinného rodiče. Soud může vycházet rovněž z takzvané „potenciality příjmu“, tj. příjmu, kterého by rodič byl se svým vzděláním a pracovními zkušenostmi schopen dosahovat. Využití tohoto institutu je užitečné rovněž v případech, kdy oficiální příjem rodiče, který je povinen hradit výživné na dítě, neodpovídá skutečné výši jeho příjmu.

    Soud při stanovení výše výživného tedy nevychází z žádného konkrétního vzorce nebo výpočtu. Ministerstvo spravedlnosti však vytvořilo doporučující tabulku pro stanovení výše výživného. Tabulka má spíše orientační charakter a není pro soudy závazná. Tabulka indikuje výši výživného na základě procentuálního rozmezí z příjmu rodiče, které se liší v závislosti na věku dítěte.

    Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem rozhodovací praxe soudův otázkách výživného na nezaopatřené děti
    zdroj: https://justice.cz/web/msp?clanek=opatrovnicka-agenda

  3. Postačí, když se s druhým rodičem pouze ústně dohodnu na výši výživného?

    Jestliže se rodič, který má dítě v péči, dohodne s druhým rodičem na výši výživného a výživné je v dohodnuté výši dobrovolně hrazeno, není třeba podávat k soudu návrh na stanovení výživného. Rozsudek soudu o určení výše výživného je však tzv. „exekučním titulem“ a dává rodiči, který má dítě v péči, větší právní jistotu a případně i možnost vymáhat výživné exekučně.

  4. Jak soud určuje výši výživného v případě střídavé péče o dítě?

    Pokud je dítě svěřeno do střídavé péče obou rodičů, určí soud rovněž oběma rodičů výši výživného, které má hradit jeden rodič druhému. Vzájemné placení výživného připadá rodičům často nelogické, a proto si své pohledávky vzájemně započtou. Započtení výživného však není podle zákona přípustné.

  5. Dokdy jsou rodiče povinni hradit výživné na dítě?

    Rodiče jsou povinni hradit výživné na dítě, dokud není dítě schopno se samo živit. Nelze se tedy omezit pouze na konstatování, že rodiče jsou povinni hradit dětem výživné jen do jejich zletilosti nebo dokud děti studují na vysoké škole. Dítě zpravidla získá schopnost samo se živit nabytím zletilosti, dokončením studií a poté, co si najde odpovídající práci. Rozhodujícím faktorem je však stav odkázanosti na výživu rodičů. V případě, že má dítě fyzické nebo mentální postižení, pro které nebude nikdy schopno se samo živit, může trvat vyživovací povinnost rodičů až do smrti rodiče nebo dítěte.

  6. Co můžu dělat, když druhý rodič neplatí soudem stanovené výživné?

    Jestliže jeden z rodičů nehradí druhému výživné dobrovolně, je možné výživné vymáhat podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo podáním návrhu na výkon exekuce. V obou případech však musí rodič nebo dítě, které se domáhá hrazení výživného, disponovat s rozsudkem soudu (tzv. exekučním titulem), kterým bylo výživné a jeho výše povinnému rodiči stanoveno.

    Exekutorský úřad může v případě neplacení výživného na nezletilé dítě provést exekuci také pozastavením řidičského oprávnění. Tento způsob exekuce však působí na neplatícího rodiče pouze motivačně. Řidičské oprávnění však není možné zabavit někomu, kdo jej potřebuje k výkonu svého zaměstnání.

  7. Co mohu dělat, když rodič, který neplatí výživné na dítě, nežije v České republice?

    Pokud rodič neplní svoji vyživovací povinnost a nežije v České republice, je možné výživné vymáhat za pomoci Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Výživné lze však vymáhat pouze za předpokladu, že existuje rozsudek soudu, kterým bylo povinnému rodiči stanoveno výživné a jeho výše.

  8. Co můžu dělat, když výše výživného stanovená soudem již není dostatečná?

    Pokud dojde k podstatné změně poměrů, může soud na návrh rodiče, který má dítě v péči, rozhodnout o zvýšení výživného.

    Výše výživného by se měla odvíjet od aktuálních potřeb dítěte a možností rodičů. Lze očekávat, že s rostoucím věkem dítěte porostou také jeho potřeby a životní náklady. K zvýšení nákladů na dítě dochází zejména tehdy, kdy dítě nastupuje do školy nebo když přechází ze základní školy na střední školu atp.

    Změnou poměrů může být i skutečnost, že rodič, který má povinnost hradit výživném, byl povýšen a má vyšší příjem než dříve. Avšak pokud naopak povinný rodič bez svého zavinění ztratí zaměstnání nebo dlouhodobě onemocní, může to být důvodem pro snížení výživného.

  9. Ke kterému soudu se podává návrh určení výše výživného k nezletilému dítěti?

    Místně příslušným soudem pro řízení o úpravě péče a určení výživného k nezletilému dítěti je obecný soud dítěte, tzn. okresní soud, v jehož obvodu má dítě se souhlasem obou rodičů bydliště.

  10. Kolik stojí soudní poplatek za podání návrhu na určení výše výživného k soudu?

    Podání návrhu na úpravu péče a určení výživného k nezletilému dítěti je osvobozeno od soudního poplatku.

  11. Je rodič, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti, povinen platit výživné na nezletilé dítě?

    Ano. Zbavení rodičovské odpovědnosti, nezbavuje rodiče povinnosti hradit výživné na své dítě.


VÝŽIVNÉ MANŽELŮ

  1. Kdy mohu podat k soudu návrh, aby soud určil manželovi/ce povinnost hradit výživné na manžela/ku?

    Manželé mají mít stejnou životní úroveň a ze zákona mají vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost. Jestliže je životní úroveň jednoho manžela (oprávněného) značně nižší než životní úroveň druhého manžela (povinného), může oprávněný manžel podat k soudu návrh na určení výživného, kterým se bude domáhat, aby soud určil rozsah vyživovací povinnosti povinnému manželovi.

    K takovým situacím dochází často v případech, kdy manželé již nesdílí společnou domácnost a případně již také podali k soudu návrh na rozvod manželství.

  2. Podle jakých kritérií stanoví soud výši výživného na manžela/manželku?

    Jak bylo uvedeno výše, manželé mají mít stejnou hmotnou a kulturní úroveň života. Při stanovení výše výživného na manžela soud přihlíží k odůvodněným potřebám oprávněného manžela a schopnostem a možnostem povinného manžela. Hodnotí se tedy příjmy obou manželů ze zaměstnání, ale také výše jejich životních nákladů. V rámci zkoumání možností a schopností manžela soud rovněž zohlední, zda se povinný manžel nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či majetkového prospěchu.

  3. Mohu podat k soudu návrh, aby soud určil rozvedenému manželovi výši výživného, které má hradit svému bývalému manželovi/manželce?

    Rozvedený/á manžel/ka může po svém bývalém manželovi požadovat výživné ze dvou zákonných důvodů. Prvním důvodem je stav, kdy jeden z rozvedených manželů není schopen se sám živit a tato neschopnost má svůj původ v manželství. Touto neschopností je typicky péče o dítě, které se v manželství narodilo. V takovém případě pak povinný rozvedený manžel hradí oprávněnému manželovi výživné, dokud dítě nenastoupí do mateřské školy a oprávněný manžel nastoupí do zaměstnání, čímž znovu nabude schopnosti sám se živit.

    Druhým typem výživného rozvedeného manžela je tzv. sankční výživné. Sankční výživné je oprávněn nárokovat ten manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma. Rozvedený manžel má právo na sankční výživné nejdéle po dobu tří let od rozvodu.

  4. Podle jakých kritérií stanoví soud výši výživného na rozvedeného manžela/manželku?

    V případě prvního typu výživného na rozvedeného manžela (viz otázka č. 3) soud určí výši výživného v „přiměřeném rozsahu“. Soud tedy v tomto případě zhodnotí zejména finanční potřeby oprávněného exmanžela.

    V případě sankčního výživného určí soud výši výživného v takovém rozsahu, aby měli rozvedení manželé v zásadě stejnou životní úroveň.


Máte další otázky? Chcete podat návrh k soudu nebo vymáhat výživné exekučně a nevíte si rady?

Kontaktujte nás!

Kontaktujte nás

SÍDLO:

Štefánikova 1/65
Praha 5 – Smíchov, 150 00

EMAIL:

laska@ak-laska.cz

TELEFON:

+420 233 322 333

MOBIL:

+420 724 139 102

Kontaktní formulář

Váš dotaz byl úspěšně odeslán.