PRÁVA ZAMĚSTNANCŮ ZA ČASŮ KORONAVIROVÉ PANDEMIE


Současné hektické a nepřehledné období, ale také časté dotazy našich klientů (zaměstnanců) nás přiměly k vytvoření jednoduchého shrnutí a přehledu toho, na co má zaměstnanec nárok v různých situacích, do kterých se mohl dostat v důsledku koronavirové pandemie.


Na co má nárok zaměstnanec, kterému byla nařízena karanténa např. z důvodu, že přicestoval z rizikové oblasti nebo byl v kontaktu s někým, u koho byla potvrzena nemoc COVID-19?

V tomto případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance. Po období karantény náleží zaměstnanci náhrada mzdy stejně jako v případě běžné pracovní neschopnosti. To znamená, že zaměstnanec má právo na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní karantény (hradí zaměstnanci zaměstnavatel) a od patnáctého dne začíná zaměstnanec čerpat nemocenskou, tj. dávku nemocenského pojištění.


Na co má nárok zaměstnanec, který musí v důsledku uzavření škol pečovat o své dítě?

Zaměstnanec, který musí v důsledku rozhodnutí o zákazu výuky na základních školách pečovat o své dítě mladší 10 let, má právo na ošetřovné. Nárok na ošetřovné se uplatňuje na tiskopise „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let“ z důvodu uzavření zařízení. Připravený tiskopis poskytne zaměstnanci škola. Zaměstnanec formulář doplní a následně ho poskytne svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel jej pak předá Okresní správě sociálního zabezpečení k vyřízení dávky.

Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu zaměstnance.

Ošetřovné lze čerpat po dobu maximálně 9 kalendářních dnů. Rodič samoživitel může čerpat ošetřovné až po dobu 16 dnů.

Vláda by měla v blízké době jednat o návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého by se měla podpůrčí doba prodloužit na celou dobu uzavření škol. Ministerstvo práce a sociálních věcí rovněž navrhuje, že čerpání ošetřovného by se mělo vztahovat i na osoby samostatně výdělečně činné.


Na co má nárok zaměstnanec, který nechodí do práce z důvodu, že provozovna (např. obchod s oblečením, bar atd.), kde své zaměstnání vykonával, byla uzavřena v důsledku vládních opatření?

Jestliže byla provozovna uzavřena v důsledku vládního nařízení a zaměstnavatel tak již nemůže svému zaměstnanci přidělovat práci, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má v takovém případě nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (100 % průměrného výdělku; výše náhrady se počítá obdobně jako při čerpání dovolené).


Na co má nárok zaměstnanec, kterému zaměstnavatel nařídil volno v důsledku nízkého zájmu o jeho výrobky nebo služby?

Jestliže provozovna Vašeho zaměstnavatele nebyla uzavřena na základě opatření vlády, avšak zaměstnavatel nemůže svému zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobku nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, jedná se rovněž o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci, který má z tohoto důvodu nařízené volno, rovněž náleží náhrada mzdy ve výši 100 % průměrné mzdy. Zaměstnavatel však může uzavřít dohodu s odborovou organizací o tzv. částečné nezaměstnanosti, na základě které bude upravena výše náhrady mzdy. Náhrada mzdy v případě částečné nezaměstnanosti musí činit minimálně 60 % průměrného výdělku zaměstnance. Jestliže u zaměstnavatele nepůsobí žádná odborová organizace, může zaměstnavatel rozhodnout o částečné nezaměstnanosti vnitřním předpisem.


Jak má být odměňován zaměstnanec, který pracuje v provozovně, jež byla v důsledku vládního opatření uzavřena, avšak zaměstnavatel může nadále zaměstnanci přidělovat práci v omezeném rozsahu (např. restaurace, která nesmí obsluhovat hosty uvnitř provozovny, ale připravuje pro zákazníky jídlo s sebou)?

Jestliže zaměstnavatel nemůže v důsledku opatření vlády přidělovat svému zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby, ale může mu přidělovat pouze omezené množství práce, bude se opět jednat o tzv. částečnou nezaměstnanost. Zaměstnavatel může stejně jako v předchozím případě uzavřít s odborovou organizací dohodu o tom, že zaměstnancům bude poskytována náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, nebo tak stanoví vnitřním předpisem. Náhrada mzdy ve výši 60 % však zaměstnanci náleží pouze za dobu, kdy zaměstnanec pro překážky (na straně zaměstnavatele) nemůže práci vykonávat. Za odpracované hodiny náleží zaměstnanci mzda v plné výši.


Přijatá vládní opatření nepochybně způsobí celé řadě zaměstnavatelů a podnikatelů vážné ekonomické problémy. Podle krizového zákona mají právnické i fyzické osoby právo na náhradu škody, která jim byla způsobena v souvislosti s krizovými opatřeními. Této odpovědnosti se stát může zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že si poškozený škodu způsobil sám. K tomuto tématu připravujeme další příspěvek.


Autor: Adéla Tukhi

Kontaktujte nás

SÍDLO:

Štefánikova 1/65
Praha 5 – Smíchov, 150 00

EMAIL:

laska@ak-laska.cz

TELEFON:

+420 233 322 333

MOBIL:

+420 724 139 102

Kontaktní formulář

Váš dotaz byl úspěšně odeslán.